Seznamování psů na vodítku – co bychom měli zohlednit, co je NUTNÉ vědět?

Kdo jiný než děvčata z útulku, dočasek, kde se psy pracují a žijí od první vteřiny po převzetí reálný život, si prostě musí umí poradit doslova s každým psem? A pozor na to podstatné – teď a hned po převzetí v běžném životě, běžných situacích. A proto je jejich zkušenost, praxe velmi návodná a mnohdy na hony vzdálená „práci“ a přednáškám mnoha teoretiků, kde čas při práci se psem (klientem) běží jinak. Tedy vámi placený čas. 🙂

Seriál Vandy je velmi srozumitelně psaný a ony konkrétních situace, rady si opravdu může se svým psem vyzkoušet každý sám. Pro ty, kdo jej neznají přinášíme kompletní článek z č. 6 🙂 Vodítko v roli opory. A v novém čísle Pes přítel člověka č. 7 je její téma známo – pokud chceme seznamovat psy na vodítku, co je nutné vědět?

„Vodítko je „pupeční šňůra“ mezi psem a vodičem. Je to nástroj, který může být pro psa oporou, stejně jako zdroj frustrace. Je to jen na vás, jak vodítko použijete, nebo přesněji řečeno, jaký jste vodič, jaký vztah máte se svým psem a co pro něj konkrétně vaše ruka držící vodítko znamená.

Není žádným překvapením, že psi na volno jsou vůči jiným psům zdvořilí, zatímco na vodítku se z nich stávají pomalu krvelačné bestie. Důvodů může být hned několik:

• Pes na vodítku nemá možnost ustoupit, nebo poodejít stranou, což by udělal, kdyby byl na volno. Taky může nepříjemnou situaci řešit agresí, zvlášť pokud se tato strategie ukáže jako funkční (pes se zbaví problému), je pravděpodobné, že ji začne využívat častěji. Toto chování lze pozorovat i vůči lidem, nejen vůči přicházejícím psům, zvlášť když pes nechce být hlazen od cizích a jen toto lidské chování trpí. Raději zkusí zastrašit lidské obtěžovatele již dopředu.

• Pes na vodítku se nemůže dostat k objektu svého zájmu, což jej uvádí do stresu, který se může projevovat přílišným nadšením (štěkání, tahání, skákání aj.). Dokonce se u některých temperamentních psů může stát, že se začnou projevovat agresivně (tzv. se přetočí, neovládají sebe, své emoce), i když se ve skutečnosti konfliktům spíše vyhýbají, oni tak pouze ventilují svou frustraci.

• Pes na vodítku je nejistý, nemá ve svém vodiči oporu, neví, co má dělat. Tato nejistota může v některých situacích u psů vyvolat až paniku, kdy se pes snaží utéct, má pocit, že je v pasti a absolutně nevnímá okolí. Obráceně – pokud majitel za varující štěkání psa tzv. vycukává, vytváří v psovi špatné asociace v souvislosti s tím, na co se pes dívá, čím si nebyl jistý. Pes si může vše neznámé spojit s nepříjemnými pocity a utvrdí se v tom, že co nezná je nebezpečné, a protože nemá možnost odejít, může situace řešit projevy agrese.

• Pes na vodítku si hlídá svůj prostor. Prakticky toto chování je celkem přirozené, vždyť jsme několik staletí po psech vyžadovali to, aby hlídali obydlí, stáda, nebo hlásili jiné nebezpečí atd. Dnes nemají tak často možnost hlídat svou zahradu, ale nabízí se to samé dělat s prostorem na vodítku.

Důvody, proč se pes na vodítku chová nevhodně, jsou různé, ať už je to ze strachu, nebo z rozjařenosti, či vzájemných nesympatií, vždy záleží na následujícím…“

Kompletní článek najdete právě nyní v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 7, který je k objednání na www.casopisyprovas.cz (tam můžete zakoupit předplatné i starší čísla s předchozími tématy Vandy) či v el. verzi na www.casopispresinternet.cz. Do pokračování tohoto volného seriálu sháníme i fota psů tahajících na vodítku své majitele, seznamování psů a také uvítáme vaše dotazy na toto téma 🙂