Puller je prý zábava pro každého – znáte, máte, používáte?

Nikol Grulichová je nejen aktivní závodnicí v dog pulleru, ale současně také certifikovanou českou rozhodčí a samozřejmě tedy i trenérkou. Nezaměnitelným poznávacím znamením jsou její čtyřnožci – rozkošná jednooká fenečka Izzy a nádherný pan pes Brix. A my jsme ji vyzpovídali s jasným cílem – představit puller těm, co ho ještě neznají. Jiným pak dodat chuti vzít dva fialové kruhy do ruky a představit je svému pesanovi bez ohledu na velikost či jeho věk.

Když se řekne puller, vybaví se mi právě ty dva fialové kroužky. Ale o co vlastně jde ve sportu, který je s nimi svázán? Lze využívat jakékoli kroužky?

V tomto sportu jde hlavně o to, aby to pro psa byla zábava. Důležité je umět pejska dobře namotivovat během tréninků, aby ho to opravdu bavilo. V dog pulleru jsou dvě disciplíny, running a jumping, většinou každý pes dává přednost jedné z těchto disciplín. Buď ho víc baví lovit puller, nebo se přetahovat a skákat za ním. Díky střídání pullerů musí pes i přemýšlet, takže to je daleko lepší varianta než házet míček stále dokola a dokola.

Pro zábavu jde jistě používat jakýkoli kroužek, ale chtěla bych varovat, aby si každý pejskař zjistil více informací o zdravotní nezávadnosti kroužku, kvůli bezpečí psa. Z vlastní zkušenosti doporučuji oficiální puller (tedy ten fialový), protože je z materiálu, který neničí pejskovi zuby. Pejsek se lehce zakousne do pulleru a díky měkkému šetrnému materiálu se tam objeví otisky zubů. Pokud chce pejsek s psovodem závodit, tak tyto originální pullery jsou i podmínkou pro účast.

Kdo se může tomuto sportu věnovat? Je nějaké omezení? Platí, jako v některých jiných odvětvích, že na mistrovství nemohou psi bez průkazu původu?

Tomuto sportu se může věnovat téměř kdokoli, ať už pes, nebo psovod. Pejsci se mohou učit puller už od štěněte, kdy ale bereme ohled na jejich zdatnost a nepřetěžujeme je. Štěňata mohou i soutěžit ve vlastní kategorii, kde se ale neskáče, pouze probíhají výměny pullerů. Pokud pes nemá zdravotní problémy (kulhání, bolesti při některé z disciplín a další), tak může trénovat v jakémkoli věku, dokud to pejska stále baví. Pouze můžeme přizpůsobit rychlost a vzdálenost hozeného pulleru a jako u štěňat místo jumpingu starším pejskům nabízíme pouze výměnu pullerů bez skákání.

Děti spolu se svým pejskem také mohou dělat puller, díky táborům mám zkušenost, že je to hodně baví. Dokonce i starší lidé, pokud pejsek pullery nosí blízko psovoda a není problém s jumpingem (na některých závodech je možné se účastnit i pouze jedné disciplíny), tak není problém s tréninkem či závoděním.

Mistrovství se může účastnit jakýkoli pejsek, s průkazem původu, bez průkazu původu i adoptovaný. Izzy nemá jedno oko a je adoptovaná a už byla na třech mistrovstvích světa.

Kompletní rozhovor najdete v Pes přítel člověka č. 4. K objednání v el. verzi na www.casopispresinternet.cz či tištěnou verzi bez platby za poštovné na www.casopisyprovas.cz.

V každém čísle bychom rádi představili tým, který se věnuje právě pulleru, poradíte nám, kdo by to měl být v čísle následujícím? Napište nám či představte váš tým, ozveme se 🙂