Prostě OSKAR

Řekne-li se PSÍ LEGENDA, určitě si mnozí vybaví belgického ovčáka, „maliňáka“, Oskara (Octavius Malidaj). 29. ledna uplynulo 20 let od jeho narození. Se svým pánem, Ladislavem Machem, tvořili dvojici, na kterou diváci na závodech čekali, posouvali cviky dál k dokonalému provedení, stále přicházeli s něčím novým a IPO (dnes IGP) u nás ve vnímání mnoha představili jako dechberoucí sport. Pro mě byli výjimeční i svým vztahem. Oskárek byl láskou a pozorností zahrnován v běžném životě nejen od svého páníčka, ale i paničky a byl opravdu středobodem života manželů Machových. Vyrazilo mi dech, jak si každý krok, cvik, trénink Ladislav promýšlí, fázuje, dává pozornost i zdánlivým detailům, to bylo naprosto nové. Pojďme na Oskárka i jejich cenu zavzpomínat a s kým jiným než s Ladislavem Machem?
„Podělíte se s námi o nějaký nezapomenutelný zážitek z placu?
Nazapomenutelných zážitků byla řada, ale žádný mi nepřipadá veselý. Sice se dnes usmívám při vzpomínce, jak jsem na soutěži při obraně vynechal několik cviků. Místo zadního doprovodu jsem prováděl doprovod boční. Uvědomil jsem si to, až když mě na to upozornil rozhodčí, kterému jsem předával figuranta. Tenkrát mi to však veselé nepřipadalo.
Vzpomínám také na to, jak v okamžiku přivolávání Oskara při jedné z odkládaček se z odložení zvedl pes a běžel na Oskara. V poslední chvíli jsem stačil chytit Oskara za krk, vyzvednout ho do vzduchu a točit se s ním před agresivním maliňákem. Nejhorší na tom bylo, že Oskar se chtěl také prát, a když nemohl na psa, tak v tom afektu se chtěl do něčeho zakousnout. A protože v dosahu jsem byl jen já, tak hrozilo, že se zakousne do mě. To byla situace??! Točil jsem se, aby pes nemohl Oskara napadnout, a zároveň musel dávat pozor na Oskara. Když pes nemohl na Oskara, tak se mi nakonec zakousl do paže. A protože mi nikdo nešel pomoci, nezbylo mi nic jiného než to vyřešit sám – psa silně nakopnout. Psovodovi jsem řekl, že když neumí psa naučit odložení, tak nemá chodit na závody. Po pořízení Kačenky jsem si na tato slova mnohokrát vzpomněl. Při té vzpomínce jsem se mírně orosil. Začal jsem mít oprávněnou obavu, aby mi Kačenka neprovedla to samé – aby mi z odložení neutekla. Kačenka má totiž vyvinutý lovecký a kořistnický pud natolik, že bylo velice těžké docílit toho, aby nevyběhla ulovit běžícího psa nebo si běžet pro činku, kterou odhodil cvičící psovod. Kačenka se prostě chovala tak, že se u nás ustálilo rčení, které ji charakterizuje – „všechno je její“!! Nakonec se povedlo a nikdy mi z dlouhodobého odložení neutekla. Na soutěžích jsem však u každého dlouhodobého odložení zažíval velký stres!“
Odpovědi nejen na následující otázky se dočtete právě teď v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 3 🙂
Setkal jste se s nějakým kuriózním požadavkem nebo verdiktem rozhodčího? K Oskarovi přišla Kačenka a nyní máte dalšího psa opět stejného plemene.
Jaké cíle jste měl s nimi? Proč jste s nimi nenavázal na úspěchy Oskara? Budete si pořizovat dalšího psa?
Kdybyste měl napsat jedinou větu, která se vám vybaví při vyslovení jména Octavius Malidaj, jak by zněla?
Oskar byl úžasný pes a parťák, na kterého jsem se mohl vždy spolehnout.

Děkuji za krásné vzpomínky, upřímné odpovědi a také na další spolupráci, na které jsme se s Mistrem domluvili – vždyť například téma Je ZŘ IGP náročnější než ZŘ IPO? je téma velmi zajímavé 🙂 Ale to až příště!
Nyní si nenechte ujít rozhovor v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 3. Pes přítel člověka č. 3 – číslo, které je plné skvělých článků a parádních fotografií. Vždyť jej tvoříte s námi rukou nedílnou – svými příběhy, zkušenostmi, fotografiemi. PPČ – časopis pro vás o vás! Elektronickou verzi aktuálního čísla si můžete objednat na www.casopispresinternet.cz a tištěnou pak (bez platby za poštovné) na www.casopisyprovas.cz

A na co byste se zeptali vy? Napište nám na redakce@pespritelcloveka.cz