Než přijde štěně

Začíná náš nový seriál na velké a věčné téma – štěně, soužití s ním a jeho výchova. Provázet nás ním bude Hanka Maršálová. S ní a jejím štěnětem border kolie budeme prožívat vše od prvního dne, řešit různé situace a vyměňovat si zkušenosti.

V prvním díle s názvem Než přijde štěně, si projdeme témata jako – jaké plemeno, pes či fena, venku či v bytě a proč má mít od prvního dne své místo. Ale už „předám slovo“ autorce seriálu: „Praxi jsem získala jako cvičitel svých vlastních psů a také jako trenér psí školky a dogdancingu. Na lekcích se setkávám s nejrůznějšími štěňaty i dospělými psy a vždy k nim mám individuální a emfatický přístup. Jejich páníčci mají někdy podobné, jindy naprosto rozdílné problémy, které se vám pokusím přiblížit v sérii článků, které se budou věnovat převážně příchodu psího prcka do domácnosti a jeho rozvoji a vedení k správnému parťákovi, příp. sportovci. A aby to nebyla jen taková suchá teorie, budu s vámi tuto situaci přímo prožívat, neboť i já si nové psí mimi pořizuji. Nepochybuji, že nový psík bude opět naprostý originál a budu postavená před nové výzvy. A nejhezčí je, že se na to těším.

Nyní se třeba zrovna zamýšlíte a řešíte dilema, jestli je pes ta správná volba pro váš životní styl. A jak vůbec na to? Tak snad vám s tím trochu pomůžu. Sama tuto sváteční událost prožívám teď po čtvrté a i když, už vím co a jak, vždycky je co vylepšovat.

Ale pojďme hezky od začátku, a to je onen tolik podstatný náš životní styl.

Výběr plemene (u voříšků pojďme říkat jedince), bychom měli přizpůsobit tomu, jak vlastně žijeme my. Jsem-li člověk, který se sám pořádně neučeše, ale je třeba pořád někde venku, zvolím pejska, co není náročný na údržbu a je rád v pohybu. Naopak když tomu pohybu moc nedám a baví mě vískat se v psích chlupech, proč nejít do společenského pejska, kterého musím česat často? I alergici si dneska můžou dovolit psa. Jsou to plemena, která nemají podsadu a srst jim dorůstá, tak jako nám lidem vlasy. Počítejme tedy ovšem s tím, že je třeba ji stříhat.

Plemeno bychom si neměli vybírat podle vzhledu.

Každé plemeno bylo vyšlechtěno k nějakému účelu a tím je daný jeho charakter a velikost. Jako trenérka se setkávám i s velmi nesourodými dvojicemi pán – pes, které nemusí vždy skončit šťastně (třeba namátkou: 1. paní po operaci nohou a velice živé štěně, 2. paní, co váží 50 kg a pes vážící 70 kg, 3. pán bez zkušeností se psy a sportovních ambicí a belgický ovčák ze sportovní linie, 4. rodina žijící na sídlišti a velký pastevecký pes…). Jak jejich příběh dopadne je samozřejmě především o jejich systematické práci se psem, ale…

Při špatné volbě se trápí pán i pes a není žádnou výjimkou, že dvouletý pes skončí v inzerátu na prodej či darování. A upřímně si řekněme, kolik dvouletých psů s neznámou minulosti se prodá? Smutnou skutečností je, že konečnou stanicí nezřídka bývá útulek. Psa bychom měli zvládnout mentálně i fyzicky. Prostě každý má toho svého pana „Dokonalého“ (nebo paní „Dokonalou“), jen buďme rozumní a soudní a nenechme se ovlivnit jen hezkým obrázkem či filmem, kde se nám zalíbí pes, co se k nám vůbec nehodí. Nadarmo se neříká, že jsme svým psům podobní . „

Nové číslo Pes přítel člověka č. 3 si můžete v tištěné verzi objednat na www.casopisyprovas.cz (v ČR bez platby za poštovné) či v el. verzi na www.casopispresinternet.cz . Jak jste si vybrali štěně vy? Na co byste se v souvislosti s výchovou štěněte zeptali Hanky? Napište nám na redakce@pespritelcloveka.cz.