Když slyším kritiky Svazarmu, ťukám si na čelo…

Lidé a jejich zvyky se mění. A kynologie zvláště v posledních letech už není, co bývala. Stále častěji jsou slyšet i kritiky Svazarmu. Vnímáte ty změny pozitivně? Vadí vám něco?

Když slyším kritiky Svazarmu, ťukám si na čelo. Dřív si psa, který prošel tvrdým služebním výcvikem, mohla hladit bez obav i holčička předškolního věku. Často jsem to i já sám předváděl na ukázkách. Dnes má leckterý šampion desítky zkoušek, zná ale jen kotec, přepravku v autě a cvičák a mimo něj je postrachem ulice, takže s ním na ni majitel raději ani nevkročí. A ještě častěji přímo naopak! Ačkoliv jsou dnes všude dostupné všemožné informace o výchově, výcviku psů a chování zvířat, na cvičák většina z nich v životě ani nevkročila, navoněný psík vyrůstá jak dříví v lese, vláčí svou paničku za sebou v parku a jediný povel, který zná, je „tumáš“ nebo „na“. Když se ochladí, dostane svetřík, žere z míšeňského porcelánu a čůrat chodí na plínku, poněvadž je majitel ve dne v noci v práci nebo tam, kam pes nemá přístup. Zodpovědnost rovná se elektrický obojek a často to vypadá, že náhubek je vulgární výraz a slovo poslušnost se v českém jazyce vůbec nevyskytuje. Mrzí mne, že si psa pořizuje kdekdo, aniž si o něm něco předem zjistí. Mrzí mne, že přibývá lidí, kteří nepovažují za nutné, aby jejich pes poslouchal a nikoho neobtěžoval, a proto přibývá psích útoků na psy i na lidi. Přitom je pes naprosto dokonalé zvíře, které baví něco pro člověka vykonat, základních pár nezbytných povelů zvládne každý a není to žádná věda. ..

I to říká Josef ŽALUD v  aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 11. Právě jemu tedy patří další díl našeho seriálu, kde zpovídáme a vzpomínáme s pejskaři, kteří mnohé zažili, pamatují a mají co řici!

Josefa Žaluda (74) pohltila pejskařina před půl stoletím a je navždy spjatý se zbraslavským cvičákem v Praze, kde byl aktivním členem, instruktorem, figurantem i krajským rozhodčím. V r. 1982 stál u založení I. pražské záchranné brigády, dvě desítky let budoval služební a záchrannou kynologii IZS v pozici šéfa útvaru psovodů Městské policie hl. m. Prahy a člena celostátní komise Hasičského sboru ČR – integrovaného záchranného systému pro práci záchranných psů a psovodů. Během čtyřiceti let působení v kynologii získal řadu ocenění a vyznamenání Svazarmu, Městské policie hl. m. Prahy a GŘ Hasičského záchranného sboru ČR – IZS a Ministerstva vnitra. Na svou celoživotní kynologickou pouť vzpomíná stále a jeho úspěchy a zážitky se psy by se nevešly ani do trilogie.

Časopis Pes přítel člověka č. 11 si můžete objednat v el. verzi na www.casopispresinternet.cz či ve verzi tištěné na www.casopisyprovas.cz (bez platby za poštovné v ČR). Rozhovor s kým byste si rádi přečetli příště?