Děti a psi – patří k sobě? Mohou si něco „dát“, učit se od sebe?

Tolik možných úhlů pohledu, různých názorů, zkušeností.

„Moji psi milují děti. Pokud se u nás objeví i to nejmenší dítko, tak psi zjihnou dojetím a toho malého prcka si chtějí nechat.

Když jsem studovala historii plemene sibiřský husky, tak se tam vypráví o tom, že děti a psi byli vychováváni společně. Dává to hodně smysl. Psi byli společníky dětí, děti se učili od psů a psi se učili od dětí a zároveň museli o sebe pečovat, aby vůbec v těch arktických nehostinných podmínkách přežili. Jejich životy na sobě závisely.

I moje práce s dětmi a psy vychází z toho, že skupina dětí je vedle skupiny psů a učí se od sebe navzájem. Předávají si mezi sebou to nejlepší, co mohou nabídnout a dát. Důležitá je láska a porozumění. Ten, kdo je ochoten lásku dávat, ji zvládá i přijímat a naopak.“

To říká Jana Henychová v aktuálním čísle Pes přítel člověka č. 8.

Učí se děti v péči o psy i zodpovědnosti?

„Doma mám i psy staré a nemocné. Máme rádi i psy staré a nemocné, protože tak je to normální!

Děti si uvědomují, že psi nejsou věci, které se dají odložit. Každý pes má svoji osobnost a svůj charakter. Práce s dětmi má smysl. Kdyby takto ke zvířatům přistupovali všichni, tak nebude týrání zvířat a nebudou plné útulky vyhozených chudinek, které nikdo nechce.

Láska…

Když po někom chceme, aby nás miloval, tak se o něj musíme starat a sami mu dát velké množství lásky. Láska se nedá nikomu poručit a musí se o ni pečovat.

Životní zkušenosti nefungují tak, že vám někdo řekne, co máte dělat. Důležité je přijít si na to sám a pochopit důvody. Nejlepší cesta k pochopení je hra. Při hře sice o nic nejde, ale pochopíte souvislosti, které se hodí, když o něco opravdu půjde!“

Celý článek najdete v PPČ č. 8 www.casopisyprovas.cz (bez platby za poštovné) či v el. verzi na www.casopispresinternet.cz. A jaké jsou vaše zkušenosti?