Chcípněte myslivci! I tak může vypadat „přání“… PROČ?

„Krize skončila, rozbíhají se kynologické akce, naše kalendáře se zase pomalu plní. I okresní myslivecké spolky se snaží dohnat, co se dá, v okresech probíhají kvapně zkoušky vloh loveckých psů, dokud se vůbec dá ve vzrostlém obilí něco zkoušet. Jedny z prvních zkoušek lovecké upotřebitelnosti pro plemena jezevčíků a teriérů jsou také zkoušky nováčků v bezkontaktním norování. V polovině června proběhly jedny i u nás, v okrese Hodonín. Dovolila jsem si na Facebooku pogratulovat úspěšným psům a vůdcům a to jsem to schytala od jedné nejmenované skupiny ‚aktivistů‘. Jedna paní to komentovala ‚ať chcípnem‘, jiná (evidentně velmi mladá slečna) mi soukromě popřála, ať se střelím do nohy. Co to tedy vůbec zkouška nováčků je a proč se pořádá?

Zkoušky v bezkontaktním norování (neboli zkoušky nováčků) obsahují 4 disciplíny: ochota k práci, vytrvalost, hlasitost a rychlost. Samotná nora o výšce 20 cm a šířce 18 cm má tvar podkovy a začíná vchodem, kterému se říká ‚vsuk‘. Může být upraven tak, aby vypadal co nejvíce přírodně, nejčastěji je vytvořen v kořenech starého pařezu. Následuje první spád a za ním je rozšíření zvané ‚kotel‘. Za kotlem je zúžení, oblouk a další, tentokrát poměrně ostrý, spád a za ním druhý kotel. Za ním je další oblouk a to už jsme v poslední části nory. ‚Komín‘ je 40 cm hluboký spád téměř 90stupňový, následuje rozšíření zvané přesmyk a nora končí třetím kotlem. Dokud se norovalo kontaktním způsobem (tedy mezi psem a liškou nebyla při práci bezpečná mřížka), pokračoval poslední kotel do smyčky, kde pes mohl lišku bez obtíží otočit a vyhnat z nory, aniž by došlo k nebezpečnému střetu obou zvířat.“

Jak zkouška probíhá? Co byste měli vědět, než začnete odsuzovat? Velmi pragmaticky a zajímavě psaný článek na velmi ožehavé téma najdete právě nyní v Pes přítel člověka č. 8.