Co si budeme povídat, PEJSKAŘSKÉ VÁNOCE jsou prostě tak TROCHU JINÉ…

My pejskaři jsme tak zranitelní.

Tak bezbranní.

Protože existuje TOLIK věcí, které prostě musíme pro sebe i své psy mít!

Pro nepejskaře je to naprosto nemožné pochopit a pro nás obtížné uhradit a nacpat do bytů. Vánoce jsou pro nás na jedné straně báječné – můžeme očekávat monotematické dárky na téma pes či naše plemeno. Na straně druhé se stávají utrpením, neb kupujeme kamarádům dárky, které vzápětí musíme koupit i sami sobě či svým psům.

Mám devět psů, a tak trpím přece logicky mnohonásobně více!

Vezměte si třeba jen takové OBOJKY – naši pesani mají samozřejmě všichni obojky se svými jmény. Máme obojky široké, tenké, kožené, látkové, polostahovací, svítící ve tmě. Samozřejmě obojky široké pak má psí omladina v několika barvách.

A co teprve taková VODÍTKA! Krátké – dlouhé, tlusté – tenké, barevné – černé, doplňující obojky tematické či se jmény. Máme samozřejmě vodítka přepínací různé šíře, materiálu a barvy. Holčičí, klučičí. Samonavíjecí pro různé váhové kategorie. Vodítka na poslušnost, s amortizérem, hračkou na konci…

POSTROJE – od štěněte či prvního dne dostává pes u nás i svůj postroj, který se postupně mění za nový větší či méně zabezpečující proti možnému úprku (u dočaskových psů). A víte, kolik existuje různých typů postrojů pro různé aktivity? Jiné jsou na vycházky, jiné ke koloběžce či běhu, naprosto rozdílné na obrany či flyball, vychytané musí být pro psy lekavé, schopné se jako Houdini vyvléci z čehokoli.
Jediné, co má každý náš pes jen jednou, je prostě náhubek. Jinak obojky, vodítka, postroje jsou prostě nejen o funkčnosti, ale i emocích (asi především emocích). Prostě Broučkovi to bude slušet, skvěle ho to bude vystihovat, doplňovat. A to se týká i psů, kteří k nám přišli do dočasné péče. No, umíte si snad představit, že by nosili obojky, postroje po někom jiném? Nedejbože tematické či se jménem někoho jiného? To by narušilo osobnost a sebevědomí každého… Navíc bych si připadala jako macecha, která činí rozdíly mezi vlastními a nevlastními dětmi!

A to jsem zatím ponechala stranou PELÍŠKY a DEKY.
Nechci se ani pokusit spočítat, kolik jich letos u nás padlo. Nemoc, stáří, to byly letos zátěže se smutnou dohrou pro mnohé pelechy. Ale nejvíc jich padlo na vrub příchodu štěněte, kdy se i ti staří a nemocní psi nechali strhnout a s chutí zavzpomínali na neuvěřitelnou legraci, kterou prožívá smečka svorně cupující pelech. Přiznám se, že jsem rezignovala a v jistém období jen několikrát denně posbírala zbytky pelechů po zahradě. Ty v bytě si logicky pod kontrolou neničili. Díky tomu tak nyní znám velmi dokonale výplně všech populárních značek u nás. Díky některým z nich jsme měli na zahradě sníh už v letošním rekordy lámajícím září. Výplně různých barev a tvarů v kombinaci s obrovskými kostmi (aby se štěňátko i staříci zabavili) proměnily naši zahradu v místo poutající pohled mnohých kolemjdoucích. Naštěstí je naše smečka vždy poměrně rychle donutí nezastavovat se za plotem a míjet naši zahradu v rychlém tempu.

Naprostou TOPku jsem si ponechala na závěr – HRAČKY.
Přetahovadla, balonky, plyšáci, hračky na šňůrce či amortizéru, pískací, svítící, plovoucí, létající, s kožešinkou, měkké, tvrdé, holčičí, klučičí, pro jednoho, pro víc „hráčů“. Jen si zkuste sami spočítat, kolik hraček vlastní váš pes. Nu a když máte psů více – různé velikosti, stáří, aktivit, zubů, zbytků zraku… Ano, máme jich doma nepočítaně. Nestydím se za to – vždyť kdo si hraje, nezlobí a rychleji se učí. Navíc hračka je prostě společná hra, aktivita, a tudíž to nejvíc, co se psem můžeme zažít. Hračka je prostě radost. Už při jejím výběru a nákupu, viďte?

Z těchto řádek je tedy jasné, že za léta s mnoha, mnoha psy mám vyzkoušené mnohé. Koupila jsem i propadáky i naprosté držáky. Tutovky, které objednávám pro nově příchozí už ve fázi plánování. A některé vám zde ráda představím. Všechny věci jsem si od nich koupila za své a tohle je prostě píár zadarmo, ale se znalostí.
Stanislava Čermáková

Tipy na vánoční dárky zde