Trochu se nám v AGILITY ztratilo spojení s realitou… Jak to vidíte vy???

Jaký byl uplynulý rok v AGILITY a co by přáli agility, psům a lidem v tomto roce? Odpovědi na tyto otázky od Martiny Magnoli Klimešové, Kariny Divišové, Elišky Kaletové najdete v novém čísle Pes přítel člověka č. 1.

„Doba covidová měla ale i jiné vlivy na agility než jen omezení závodů a zrušení velkých akcí. Přijde mi, že se trochu ztratilo spojení s realitou. Začaly vznikat FB výzvy a vycházet nové internetové hvězdy. Jenže ono je dost jiné zaběhnout něco doma na cvičáku na bůhvíkolikátý pokus a něco jiného je potom dokázat stejný výkon na závodech na první pokus. Do popředí se také postupně dostávali designéři a rozhodčí. Před covidem byly na závodech super start týmy, které se proslavily úžasnými dechberoucími běhy, po covidu jsem získala pocit, že hvězdou závodů se stali rozhodčí a někteří, ztrativše kontakt s realitou, stavěli dost divoké parkury. Pamatuji si na své pocity ze závodů ve Švýcarsku. Bylo to čiré zoufalství. Ano, ten jumping jsem dala čistě a vyhrála, ale tak špatný pocit z parkuru jsem snad nikdy neměla. Bylo to prostě moc – past na každém kroku po celý průběh parkuru. Dali jsme to jen proto, že můj pes je geniální, ale místo radosti v cíli mi bylo mé borderky líto, protože to podle mě pro ni nemohl být hezký zážitek.

Postupně se ale naštěstí rozhodčí začali vracet do reality. Tím prosím nemyslím, že každého rozhodčího ovlivnila covidová pauza! Ale část jich rozhodně ano…

Následně se začal objevovat další extrém – nedodržování soutěžního řádu, používání vzdáleností delších, než je v FCI řádu přípustné. Já nejsem žádný puntičkář, metr sem a metr tam je podle mě v pohodě. Ale když jsem poprvé na parkuru na závodech potkala extrémně dlouhé rozestupy mezi překážkami, daleko za hranicí povoleného, byla jsem zase zoufalá. Moje precizní borderka nemá problém běžet o metr či dva dále, jenže když pak na povel „tunel“ běžela požadovaným směrem a tunel stále nikde, tak ji to opravdu zmátlo. Ona je totiž dost chytrá a má odhad vzdálenosti, takže když už běžela o tři metry dále, než je povolená vzdálenost, tak se po mně otočila: musela jsi udělat chybu, tady žádný tunel není. „ I to si myslí Martina Magnoli Klimešová. A jak jste uplynulý rok v AGILITY viděli vy? Co byste agility přáli? Napište nám, rádi otiskneme J

Pes přítel člověka č. 1 je právě nyní v prodeji, k objednání v el. verzi na www.casopispresinternet.cz či v tištěné verzi na www.casopisyprovas.cz.