Proč se pyrotechnika nezakáže?

Oslavy konce roku jsou kvůli typické hlučnosti postrachem nejen psů, ale i jejich majitelů. Někteří lidé navíc zkoušejí zábavní pyrotechniku už od Mikuláše, a tak majitelé psů, kteří se prudkých zvuků bojí, mají již v tu chvíli před sebou pořádně náročný měsíc.

Ochránit psa před hlukem venku dost dobře nelze. Vždyť zvláště ve větších městech se najde neskutečné množství pitomců, kteří jen pro svou zvrhlou zábavu a potěšení z vyděšeného psa jsou schopni petardu hodit cizímu psovi na vodítku doslova pod nohy. Zažila jsem to a vězte, není nic příjemného mít na (naštěstí pevném) vodítku a obojku naprosto vyděšeného psa se spálenou srstí – ještěže se mi nevytrhl a neutekl třeba na silnici. Ano, měli bychom se snažit ze všech sil zabránit alespoň následkům – traumatům z petardy vybuchlé v blízkém okolí a útěkům vyděšených psů. Pokud je to možné, určitě se vyplatí vyhnout se frekventovaným místům a shromážděním lidí, kde víc než jinde hrozí exploze dělobuchu v blízkosti psa. Prostě mu dejte klidně dva obojky, postroj, vyzkoušené doma a více utažené. Pro majitele řešící i toto jako možné nepohodlí psa je jen jedna rada: chcete psa živého, zdravého? Pak jej zabezpečte tak, aby se nemohl vyvléknout a neřešte počet prstů, které strčíte pod jeho obojek!

Silvestr přichází aneb Jeden velký „silvestres“

Upřímně – nechápu, proč není volný prodej pyrotechniky zakázaný a celkově její používání není dovoleno jen v určitém čase a na určených místech. Jenže to by pak televizní noviny nemohly množství času věnovat chybějícím prstům, zraněným lidem bez vlastní viny. Přeci nejde jen o strach, útěky a možná zranění či smrt psů! Trpí staří lidé, děti, trpí a umírají divoká zvířata. Možná si toto téma vytáhne nějaká politická strana, až se stane fakt nějaký průšvih, a bude tomuto tématu věnována zvýšená pozornost médií. Do té doby ale můžeme nadávat a to je tak všechno… To je prostě FAKT! Proto nespoléhejte na rozum, zodpovědnost cizích lidí, ale změňte jediné, co ovlivnit můžete – své chování. Dejte v těchto dnech svou plnou pozornost bezpečí svého psa!

U psů držených v bytě
se nám po roky vyplácí nevšímat si jejich náznaků strachu. Televize či kazeťák jedou velmi hlasitě, a protože všichni naši psi mají svá bezpečná místa, kam za nimi nikdo nemůže a kde nejsou nikým rušeni, máme klid. To je, bohužel, nejčastější problém – mnozí lidé mají psy všude, což přeloženo znamená žádná zóna bezpečí. Naučit psa, ale i ostatní psy, děti, že toto je místo, kam má pes odejít, pokud mu něco vadí, něco nezvládá a chce mít klid, je to nejmenší a základní, co pro psa máme udělat, a to nejen vzhledem k obavám z jeho reakcí na Silvestra. Místo vám vyřeší i příchod jiného psa, malé děti, návštěvy, prostě fůru věcí, kterou jinak kupa lidí denně řeší s rostoucí nervozitou, napětím, konflikty a mnohdy pes musí opustit domov, protože „něco nezvládl, neumí se správně chovat“, přitom stačilo dát mu jen jeho místo.
Mnozí psi tak přivítají (nejen na Silvestra) obyčejnou papírovou krabici, jakousi boudu, kde jsou chráněni a přes otvor lze psovi postupně na větší a větší plochu dávat třeba ručník. Hlavně se tam pak na něj každé dvě minuty nedívejte s otázkou: „Žiješ?“ To opravdu nepřispěje k jeho klidu a pocitu bezpečí – vždyť ani páníček nevěří, že přežije. Mluvit na psa – ANO! V životě se mi osvědčilo mluvit na psy s jasným sdělením toho, co sama cítím nebo chci. Samozřejmě psi nerozumí všem našim slovům, ale tónu ANO. Nesnažte se je tedy obelhat: „Nic se neděje, nic není slyšet, to se ti zdá…“ Proč neřeknete pravdu: „Alíku, vím, že je to na h… Taky to nemám ráda a ti kreténi, co to dělají, mě fakt štvou. Ale my to spolu dáme, nebudeme si jich všímat a je to“? Je tam váš klid, nic nehrajete.

Psy držené venku nechávám v tomto období stále venku. Na rozdíl od jiných nocí tedy neběhají po zahradě a nehlídají, ale jsou už od 18. hodiny večerní zavřeni v kotcích, kde mají boudy. Raději budu u nich i u dalších psů v domě řešit možný úklid „nepříjemností“, než možný útěk vyděšeného psa. Ale opět je základ v tom, že psi jsou zvyklí celoročně sami chodit do kotců odpočívat, dostávají tam žrádlo a po něm tam tráví hodinu klidu. Ve chvíli, kdy k nám přijde nový dospělý pes v nouzi či do dočasné péče, dostane svůj kotec a učí se tam chodit v případě svého strachu, pokud chce mít klid od ostatních psů, pokud přijde lidská návštěva atd. Prostě nefunguje mít celý rok psa na volno na zahradě a na Silvestra ho do toho pro něj naprosto cizího prostoru zavřít.
Věřte mi, že za mnoho let (číslo se mi už nechce ani psát), kdy mě provází vždy několik psů – aktuálně jich je třeba osm, z nichž mnozí nepřišli z dobrých podmínek, za léta v psím útulku jsem nezažila tak vyhrocené chování psů, jako velmi často popisují majitelé dnes. Netvrdím, že se s tím nelze setkat, ale procentuálně je to nesmysl a je odrazem jen velmi často velmi přecitlivělého chování ke psům, odrazem chybějících základů ve vztahu pán a pes, jako je naprostá důvěra a zkušenost, že pán za mě vyřeší vše. Často je to o přecitlivělosti psa na cokoli v běžném životě – vadí mu to a ono, bojí se toho či onoho. Takový pes jen vypovídá buď o páníkovi, který veškerá rozhodnutí, co kdy dělat, nechává na psovi.

Pozor na alkohol

Samozřejmě nepředpokládám, že byste trpěli neutuchající touhou si připít alkoholem se svým psem. Pro psy je alkohol život ohrožující! Ale  mnoho lidí spojuje silvestrovské oslavy s popíjením alkoholu. Některým psům může pach alkoholu vadit. Neobvyklé chování opilých lidí, křik, potácivá chůze můžou vyvolat strach vedoucí až k „agresivní“ reakci psa. Tam, kde může dojít ke kontaktu psa s podroušeným člověkem, je tedy třeba mít psa stále pod kontrolou a zajistit mu pocit bezpečí. Na straně druhé, proč do takových míst a v takovém čase psa vodit? Pokud se klidná situace takto začne měnit, prostě se psem odejdu.

Ze života
Nedávno u nás došlo k pokousání, bohužel, do obličejové části jedné z návštěvnic restaurace. Paní pod vlivem alkoholu se opakovaně dožadovala mazlení a hlazení křížence pitbula, který tam v klidu ležel u stolu vedle svého majitele. Opakovaně jí to bylo vymlouváno, zakazováno. V nestřeženém okamžiku zvítězila – ohnula se ke psu a chtěla ho pohladit… Kdo byl viníkem? Ano, paní si neměla psa všímat. Majitel psa měl raději odejít, protože nefunguje: „Já to říkal, já ho měl pod kontrolou:“ Pokousání a navíc takového rozsahu je prostě průšvih.

Užijte si Silvestra podle svých představ, ale ohleduplně nejen ke svému psu, ale i druhým. Ostatně je to přece den jako každý jiný, viďte?

    Stanislava Čermáková

Psi mají mít svá bezpečná místa, kam za nimi nikdo nemůže, kde nejsou nikým rušeni a mají klid. To je, bohužel, nejčastější problém – mnozí lidé mají psy všude, což přeloženo znamená žádná zóna bezpečí. Naučit psa, ale i ostatní psy, děti, že toto je místo, kam má pes odejít, pokud mu něco vadí, něco nezvládá a chce mít klid, je to nejmenší a základní, co pro psa máme udělat, a to nejen vzhledem k obavám z jeho reakcí na Silvestra.


Publikováno: 31.12.2018 10:26:05
Kategorie: Výcvik a sport