Norování - jak probíhají zkoušky u nás?

Jezevčíci, border teriéři a další malá plemena loveckých psů jsou skvělí norníci, čili pomáhají lovcům vyhnat na povrch škodnou zvěř (lišky či jezevce), aby mohla být ulovena. Mnoha lidem se tento způsob lovu nelíbí, pravda ale je, že je u nás málo drobné zvěře (bažantů, koroptví či zajíců) a lišek naopak hodně, a myslivci se snaží tuto nerovnováhu řešit i za pomoci speciálně vycvičených psů. Jak se psi-norníci učí norovat? Jak probíhají zkoušky a jak to vypadá v praxi? Na to vše a leccos dalšího jsme se zeptali chovatelky standardních drsnosrstých jezevčíků Ing. Michaely Přibáňové a také mluvčí ČMKU Bc. Vladimíry Tiché.

Jak v ČR probíhají norovací zkoušky?
Ing. Michaela Přibáňová: Od roku 1994 probíhají zkoušky z norování (vžil se pro ně název zkoušky nováčků) pouze bezkontaktně. V praxi to znamená, že pes s liškou jsou po celou dobu zkoušení odděleni mřížkou a nemůže tedy dojít k vzájemnému poranění. Všechny nory v ČR, na kterých se zkoušky pořádají, musejí být předem schváleny a mají jednotné rozměry i profil. Nora je ve tvaru „U“, kousek za vsukem (což je označení pro vchod do nory) je první spád, kde se nora svažuje a zase stoupá a za spádem se nachází takzvaný 1. kotel – rozšířené místo, kde je za mřížkou ukryta liška. Pes musí do nory samostatně vejít (pouští se asi metr od vsuku), dojít až k mřížce a lišku zaštěkávat nebo se snažit k ní dostat. Pokud je pes hodně ostrý a hrozí, že by se mohl o mřížku poranit, vrchní rozhodčí rozhodne o zkrácení času práce. Liška se pustí do 3. kotle a opět se oddělí mřížkou. Pes na cestě za ní musí překonat jedno zúžení, další, tentokrát kratší a ostřejší spád, a za poslední zatáčkou „komín“, což je vlastně seskok o 40 cm níže. Následuje mírné rozšíření, a pak už je zmíněný třetí kotel, kde je opět za mřížkou liška. I zde ji pes musí chvíli zaštěkávat. Navíc se měří psovi čas, za jak dlouho projde norou od prvního do třetího kotle, pokud to dokáže do 30 sekund, dostane za disciplínu „rychlost“ plný počet bodů. Aby obstál, musí to stihnout do dvou minut. Dále se hodnotí „hlasitost“ – tedy to, zda pes lišku vytrvale zaštěkává (hlásí), „ochota k práci“ – tedy to zda pes pracuje těsně u mřížky bez přerušování, a „vytrvalost“ – tedy to, zda pes vytrvá pracovat po celou zkušební dobu a nevychází během práce z nory ven. Celá zkouška netrvá déle než 5 minut a liška se mění po každé práci tak, aby byla co nejméně stresovaná. Hodnocení psíků na zkouškách je pouze „obstál“ nebo „neobstál“ a uvedený počet bodů, nezadávají se ceny, nestanovuje se pořadí, ani se v norování nesmí soutěžit. Pes se zkoušky může účastnit maximálně 3x za život, bez ohledu na to, zda v ní obstojí nebo ne. Celkově mají tyto zkoušky přísnější pravidla než jiné – veterinář musí být přítomen po celou dobu konání akce a přítomen bývá i dozor OVS nebo jiného orgánu ochrany zvířat.

Vaši psi mají norovací zkoušky včetně těch kontaktních ze zahraničí, norujete s nimi i v přírodě?
Ing. Michaela Přibáňová: V praxi své psy využívám hlavně na naháňkách na černou zvěř, ale chodíme i norovat. V honitbě máme vybudované i umělé nory (jsou to betonové nory, zahrabané na příhodném místě v lese,které lišky osidlují a při norování nehrozí psovi žádné velké nebezpečí, neboť známe hloubku i profil nory), pokud psa pouštím do nory čistě přírodní, dávám pozor, aby to nebylo ve skalách a abychom vždy měli možnost psovi pomoci vykopáním. Vím, že dost majitelů jezevčíků se o své psíky bojí, ale můžu říct, že až na pár škrábanců a zánět spojivek od hlíny v očích naši jezevčíci vždycky přestáli lov bez následků. Je ovšem vždy potřeba dodržovat určité zásady...

Umělá nora neumožňuje kontakt psa s liškou, vede však ke stresování obou zvířat. Co si o tom myslíte vy?
Bc. Vladimíra Tichá: Ke stresu opravdu docházet může. Jde o to, aby byl v rámci možností co nejvíce omezen. To se ale týká i celé řady dalších profesí. Myslíte si, že např. při přípravě studentů středních a vysokých veterinárních škol ke stresu zvířat nedochází? Pokud se týká psa, je-li pro něj bezkontaktní norování stresem, do nory asi nevleze a hlavně do nory vůbec nepatří. Nezapomeňte, že se jedná o plemena, která byla na práci v noře dlouhodobě šlechtěna.

Chcete se o této lovecké disciplíně dozvědět více? Odpovědi na další otázky najdete v čísle 1 Pes přítel člověka, které je ještě v prodeji!


Publikováno: 5.1.2018 8:42:35
Kategorie: Výcvik a sport
Rubrika: Myslivost