Návštěvy u štěňat jsou JEN super. Opravdu?

Dobří chovatelé si zvou ke štěňatům návštěvy. Mohou to být známí nebo členové rodiny – v mnoha případech to bývají budoucí majitelé štěňat. Představte si tuto situaci: nadšení lidé stojí před štěňaty ve skupince, všechna psí děcka vyskakují, okusují jim nohavice, rukávy a ruce. Lidé nadšeně výskají! Chytají štěňata, která se právě zabývají jejich nohou, a mají radost, jak sebou melou a koušou je do prstů! Sednou si k nim, hladí štěňata, která na ně dorážejí, a nabízejí jim jako hračky své ruce a rukávy. Když to občas zabolí, ozve se srdečný smích – to se přece stává! Už vám v hlavě zvoní „alarm“? To je dobře.
Co se můžou štěňata z takových zážitků naučit?

Velké dobrodružství – přechod do nového domova
Rozloučení s matkou, sourozenci, s neustálým tělesným kontaktem a dobře známým prostředím – to je pro leckterého psa ten největší šok, jaký kdy zažije. A to ještě není všechno, protože v novém prostředí je zaplaven novými podněty, takže jeho vnitřní „stresový systém“ pracuje na plné obrátky. Nutně potřebuje tělesný kontakt a klid.

Mnohá štěňata však zažívají tyto situace:
– Ocitnou se v náručí úplně neznámých lidí, kteří si je pak ještě předávají v celé rodině sem a tam.
– Poprvé zažijí jízdu autem a několikrát přitom zvrací. To u lidí vyvolá velký křik!
– V novém domově rozruch nekončí. Štěně udělá loužičku na nový koberec. To lidi hodně rozčílí – a možná se vyskytnou i korekce…
– Celá rodina je bez sebe nadšením nad tím roztomilým drobečkem! Na návštěvu přicházejí děti od sousedů, protože si chtějí se štěnětem pohrát.
– V noci má najednou spát v chodbě nebo v kuchyni. Novopečený majitel se dozvěděl ze zastaralých zdrojů, že teď musí být důsledný a ignorovat veškeré bědování a křik! První noci jsou pak pro osamělé štěně, které si poprvé v životě musí poradit bez matky a bez sourozenců, strašné, ale bezmocný mladý pejsek časem rezignuje a vyčerpaně usne.
– Hned příští den se jde do školky pro štěňata – majitel totiž nechce nic zanedbat!
– Z malého pejska je nadšená celá rodina. Má radost z jeho aktivity a ochotně reaguje na všechny výzvy ke hrám.
– Drobné „nehody“ vyvolávají buď shovívavé nadšení, nebo přehnané rozčilení.

Každý z těchto zážitků může přispět ke vzniku hyperaktivity, protože místo aby si štěně pomalu zvykalo na nové prostředí a mělo v prvních týdnech klid, je doslova zahlcováno nejrůznějšími podněty. Namísto klidného tělesného kontaktu se střídá přehnaná aktivita a izolace (obzvlášť nepříznivá je noční osamělost). Aktivita (i nežádoucí chování) vyvolává pozornost člověka, zatímco klidné chování je ignorováno.

Teenager na čtyřech tlapkách: jsou všichni hyperaktivní?
Stejně jako mezi námi lidmi existují i mezi psy teenageři, kteří se chovají, jak se jim zachce – a to se stává i v těch nejlepších rodinách a při té nejlepší výchově! Jiní teenageři přežijí naopak toto obtížné období, aniž by se chovali jakkoli nápadně. Stejně jako člověčí teenageři ztrácejí
i dospívající psi přechodně určité schopnosti.
– Jejich sebeovládání značně klesá.
– Velmi intenzivně se zajímají o věci mimo svou rodinu a okolí.
– Často se dostávají do konfliktu s jedinci stejného pohlaví.
– Rádi a hodně se pohybují...
– a někdy reagují nadměrně prudce.
– Živě se zajímají o jiné psy
– a chovají se rozrušeně, když se k nim nemohou dostat.
– Hůře snášejí frustraci.
– Často bývají v tomto období celkově živější.
To je způsobeno vnitřními procesy: pes prožívá kolísání hormonů a změny v mozku. Mnozí psi se kvůli tomu dostávají do stresu provázeného typickými
stresovými symptomy (neklidem, dráždivostí). Míra těchto změn je u jednotlivých psů různá a také je různě silně prožívána. Když si člověk tyto procesy a změny chování nesprávně vyloží a reaguje na ně tvrdostí nebo nedbalostí – pak z nich mohou vzniknout hyperaktivní symptomy.

Jak se tedy správně chovat k čtyřnohým teenagerům?

Odpověď najdete v nejnovějším čísle Pes přítel člověka, které je stále v prodeji!


Publikováno: 2.1.2019 13:09:09
Kategorie: Ostatní
Rubrika: Ostatní